Tip na šumavský vandr: Na Luzný z české strany
Nádherná, nepřehlédnutelná a nazaměnitelná je hora Luzný (něm. Lusen) nacházející se těsně za hraniční čárou nedaleko Modravy.
Byť se Luzný, sedmý nejvyšší vrchol Šumavy, nachází necelých půl kilometru za hranicemi, dostat se na vrchol není z české strany až tak jednoduché. Většinou se na kopec chodí z německé strany, kde je výchozích míst několik.
Jak se ale na „špičatou hromadu kamení“ dostat z české strany? Možnosti jsou dvě. Poměrně dlouhá trasa je z Modravy přes Březník a úbočí Špičníku, o něco kratší je trasa z Bučiny, kam se dostaneme autobusem z Kvildy. Prvně jmenovaná trasa je možná z důvodu ochrany tetřeva jen od poloviny července do poloviny listopadu. Z Bučiny vedou na Luzný dvě trasy, jedna je celoroční, druhá opět s časovým omezením. Abychom viděli co nejvíce, bude výlet z Bučiny okružní, na Luzný celoroční trasou, nazpět přes Steinfleckberg, Reschbachklause a Siebensteinkopf, kde potkat pocestného představuje vzácný úkaz.
Nejprve se vydáme z Bučiny po silnici směrem k Finsterau, zhruba v polovině cesty máme dvě možnosti, jak odbočit doprava k Altklause, kde kopírujeme tok potoka Reschbachu (foto 1,2,3).
Zatímco doposud jsme spíše klesali a od Hacklreibe k Plöchinger si udržujeme nadmořskou výšku, na dalších 3,2 km nás čeká převýšení 425 m, abychom se po jejich zdolání už ocitli na vrcholu Luzného. Fotografie 4 a 5 jsou záběry na Luzný z Markflecku (foto 6), kde se lomí česko-německá hranice od Blatného vrchu a Špičníku k Velké a Malé Mokrůvce.
Že se výstup vyplatil, to dokládají fotografie 7 až 12. A určitě se vyplatí i navštívit hospůdku, která se nachází těsně pod vrcholem.
Zpáteční cesta směřuje od Markflecku po hraniční čáře k Velké Mokrůvce, ale brzy uhybá doprava. Pořád máme možnost, když se ohlédneme, vidět hlavní cíl výletu (foto 13,14,18), ale také můžeme sledovat obnovu lesa (foto 16 a 17). Příroda je zde opravdu nádherná, jde se jen úzkou stezkou mezi borůvčím, trávou či kapradím. Líbit se bude určitě palouk Kirchlinger Stand (foto 15), vyhlídka u chaty pod Steinfleckem (foto 19 a 20) i výhledy (foto 21) cestou do údolí potoka Grosser Schwarzbach. V místě, kde je lávka přes potok, najdeme romantické místo s další dřevěnou chatou Schwarzbachklause (foto 22). Odtud chvilku stoupáme podél potoka nahoru, abychom pak uhnuli východním směrem a užili si rovinatou část k Reschbachklause (foto 23). Od této již nepoužívané splavovací nádrže se vydáváme vzhůru na vrchol Siebensteinkopf (Sedmiskalí) (foto 24). Ještě předloni bylo odtud vidět do dálky, ale porost už začíná převyšovat, takže výhledy jsou až těsně za vrcholem po cestě do cílového místa. Bučina už je nedaleko a tím i konec dnešního šumavského vandru.
